Základní dovednosti kočky
Mezi návyky, které jsou pro kočku samozřejmostí, patří například dodržování hygieny. Není zpravidla větší problém naučit kočku chodit na její záchod. Existují i výjimky, kdy kočka z nějakého důvodu tento návyk není schopná dodržovat pravidelně nebo dokonce vůbec, či ho časem začne porušovat. Pak je nutné hledat příčinu. Proč se nedaří tento základní návyk vašemu mazlíčkovi dodržovat, může mít spoustu důvodů. Patří mezi ně problémy zdravotní nebo psychické.
Existují ale i přípravky volně prodejné, které podporují tyto návyky kočku dodržovat. Lze zakoupit například sprej, kterým podpoříte to, že kočka začne na záchod chodit. Dalšími přípravky můžete omezit nebo úplně odstranit zlozvyky, kdy se kočka chodí vyměšovat na jiné místo.
Pokud vaše kočka má problémy s čistotností v tomto směru, je dobré se poradit s veterinářem nebo ve specializovaných prodejnách s potřebami pro chovatele. Škrábání drápků na místech k tomu určených, nemá kočka zpravidla také větší problém se naučit. Rozhodně je ale nutné, aby měla svoje škrabadlo.
Kočka je dravec a prakticky v každém věku ji láká lov. Je tedy dobré, aby měla k dispozici hračky, které ji umožní tuto vrozenou dovednost neustále provozovat. Jinak si najde náhradu v podobě vašich rukou, prstů u nohou a podobně.
Chytrá kočička!
Kočku můžete naučit další kousky, přestože jejich používání nebude asi na takové úrovni jako třeba u psa. Na druhou stranu je kočku možné naučit věci, které byste psa nikdy nebyli schopni naučit. Například chození na lidskou toaletu.
Není ale až tak neobvyklé, že kočka je schopna vám dávat pac nebo si na povel lehnout či sednout. Dokonce ani aport není pro kočku problémem, zvláště je-li v kotěcím věku a hra ji baví.
Poprosit o pamlsek také patří mezi kousky, které se kočka naučí nejen poměrně snadno, ale i celkem rychle.
Některé věci kočku ani učit nemusíte. Je to tvor velmi chytrý a vynalézavý, spoustu činností je schopná prostě okoukat, a pokud zjistí, že se jí právě tato činnost hodí, zkouší to tak dlouho, dokud není schopná ji prostě provozovat pokaždé, kdy to potřebuje. Mezi takové činnosti patří například otevírání dveří.
Hračky a hry pro kočky
Díky vrozenému pudu kočky, kterým je právě lov, milují hru, při které si tuto dovednost stále procvičují. Proto můžete této záliby využít k tomu, abyste vašeho chlupatého miláčka lecčemu naučili.
Velká spousta hraček je běžně k dostání, ale fantazii se meze nekladou a kočka si dokáže celé hodiny vyhrát s obyčejnou papírovou kuličkou nebo provázkem. Na ten můžete zavěsit prakticky cokoliv. Je ovšem nutné dbát na to, aby se kočka při hře neporanila.
Právě totiž prostřednictvím hry můžete kočku velmi zajímavé kousky naučit. Počítejte ovšem s tím, že je bude předvádět pouze tehdy, budou-li jí k užitku. Například, získá-li díky tomu nějaký pamlsek.
Tresty a motivace
Pokud má kočka k dispozici třeba škrabadlo a přesto zjistíte, že si drápky chodí brousit o nábytek, je nutné tomu zabránit. Protože kočka chápe velmi rychle, v naprosté většině případů postačí, pokud tuto činnost označíte výrazným NE! Nebo kočku vezměte, přiložte jí tlapky ke škrabadlu s tím, že právě tady si může drápky bez problémů obrousit. Rozhodně se vyvarujte tělesných trestů. Nejen, že můžete ošklivě ublížit, ale kočku pouze vystresujete a komunikaci tím výrazně ztížíte.
Za každý povedený kousek by měla následovat okamžitě pochvala nebo podání oblíbeného pamlsku. Pokud ale chcete kočku cokoliv odnaučit, výchova by měla být skutečně důsledná. Je třeba se obrnit trpělivostí. Pokud se ale své kočce budete opravdu věnovat a budete s ní trávit spoustu volného času, neměl by to být větší problém.
Případné prohřešky by měly být konzultovány s veterinářem, protože pokud se kočka například odmítá vyprazdňovat na svém záchodě, příčinou můžou být zdravotní problémy. Kočka může mít bolesti při močení nebo kálení a tyto si spojuje právě s daným místem. Logicky pak vyhledává k vyprazdňování místa jiná.
Důvodem k prohřeškům může být ale i stres. Někdy truc. Občas se to děje s příchodem nového člena do rodiny.
Vždy je prostě nutné hledat příčinu, protože pokud zjistíte, co vám tím chce vaše kočka říci, náprava je pak mnohem snadnější.
Pokud bychom tedy chtěli jednoznačnou odpověď na otázku, zda se dá kočka vycvičit, odpověď je ano. Zcela k tomu postačí všímavost a trpělivost.
Pokud si kočka postaví hlavu, protože zjistí, že některá z činností, které již ovládá, nemá pro ni momentálně žádný výrazný efekt, počítejte s tím, že to těžko ovlivníte. Příkazy tedy u tohoto tvora moc velkou roli nehrají.
Autorka: Naďa Kučerová
__________________________________________________
Umí si dospělá kočka hrát?
Při hře se zdokonaluje tělesná kondice a koordinace pohybů, která je zapotřebí při lovu a sexuálním chování. Slovo hra je zde zcela na místě, protože kočičí hry nemají vážnou náplň. Kočka si hraje obvykle pro zábavu a pobavení, ale může to být i průprava k lovu, zabíjení kořisti, boji nebo útěku.
Kočky si hrají s vervou a vzrušením. Při hře se koušou a škrábou, ale není to myšleno vážně a proto jen opravdu ve výjimečných případech dochází ke zranění. Koťata, která si hrají a cvičí tímto způsobem lov, potřebují kořist. Ta většinou není k dispozici, a proto jedno z koťat převezme úlohu kořisti. Střídají se u nich role pronásledovatele a pronásledovaného. Protože hra = cvičný lov nemůže skončit zabitím kořisti, opakuje se fáze lovu znovu a znovu dokola a střídají se role lovce a kořisti.
Hra je vždy plná pohybu a koťata, i když se vlastně učí, tak mají pocit radosti a potěšení ze hry. Hra zabraňuje porušení psychické rovnováhy. Tato porucha se projeví u koček, které nemají možnost si hrát nebo je hra nebaví (jsou samy, nemají kočičího společníka), tak, že při samotném lovu si dlouho hrají s kořistí, než ji zabijí. V některých vyhraněných případech se to dá nazvat týráním. Kočky divoké žijící v přírodě často loví a zabíjejí, ale kočka má krmení uchystané v pravidelném intervalu na svém místě ve své mističce a proto jsou u ní často lovecké dovednosti spíše vzácností. Když už domácí kočky loví, tak svou kořist psychicky vyčerpají nebo si prodlouží dobu lovu, aby uspokojily vrozenou potřebu.
Koťata některých druhů cvičí při hře přemety a to tak, že chytí kořist předními tlapkami, útočí proti ní drápky zadních nohou a převalí se s ní, aniž by ji pustila. Tuto techniku používá například kočka černonohá.
Ve hře se provádí a cvičí stále se opakující úkony, které seznámí koťata, ale i starší kočky s podmínkami z okolního světa a s jeho fyzikálními zákony. Ve hře se kočka naučí kdy včas a správně (tiše a nenápadně) vyrazit ze svého stanoviště, jak skočit na běžící nebo letící kořist, jak rychle běžet aby kořist neunikla, ale zároveň aby se neunavila a mnoho dalších prospěšných věcí k úspěšnému lovu.
U starých koček je hra prevencí před psychickými poruchami a dodává jim tolik potřebnou spokojenost a radost ze života. Tyto kočky dostávají připravené krmení a nemusí se vzrušením a mnohdy i bezúspěšně lovit, proto si často vybíjejí své silné a mocné instinkty a touhy ve hře. Takováto hra povzbudí nejen chuť k jídlu, ale i radost z něj. Bez hry by bylo jídlo jen a pouze pravidelnou a jednotvárnou činností.
Z toho plyne ponaučení pro majitele, že si se svou kočičkou nebo kocourkem ať už v dětském, dospělém nebo seniorském věku má co nejvíce hrát a věnovat tomu dostatek času. Hra není pouze předvádění loveckých schopností, ale především to je potřebné cvičení a posilování, které vaší kočce dodá jistotu, energii, radost a hlavně kondici.
Autorka: Jana Šťastná
__________________________________________________
Jak naučit kočku na vodítku
Některé kočky po nasazení postroje (nechají-li si ho vůbec nasadit) zareagují svalením se na bok nebo připlácnutím se k zemi a nepohnete s nimi ani za kus masa. Jiné hned od první chvíle dělají, jakoby „kšírky" nosily odjakživa nebo je na sobě vůbec necítily. Je zřejmé, že nemá smysl kočku do „venčení" nutit. Pokud tedy nejeví zájem, nesmýkejte s ní po zemi a postroj jí sundejte. Zkuste to ale třeba za pár dní znovu - odlepte kočičku od země a přeneste ji na balkón či terasu. Nové vjemy a zajímavé vůně by mohly vzbudit její pozornost a odpoutat ji od nepříjemných pocitů z pásků na těle.
Ujistěte se vždy, že postroj je dobře nasazen a vodítko pevně svíráte v ruce! Postroj nesmí kočce dovolit se z něj vyvléci, pozor ovšem také, ať ji naopak někde neškrtí. Nekupujte levné zboží s nekvalitními sponami a karabinami, poraďte se raději ve specializovaném obchodě, jaký postroj je vhodný právě pro velikost a váhu vaší kočky. Pravda je taková, že v extrémní situaci se kočka vyvleče ze sebelépe nasazeného postroje. Konstituce jejího těla a nastalá situace vzburcující pud kočičí sebezáchovy dokáže dělat divy. Nikdy toto nepodceňujte a ujistěte se, že kočku nepoleká například štěkající pes na vedlejším balkóně.
Pokud kočička neprotestuje a sama se pohybuje, zkuste to ještě párkrát na balkóně a pak ji teprve vyveďte ven. Nemusíte chodit daleko, pro začátek bude stačit například trávník před domem. Vyberte si rozhodně velmi klidné a relativně čisté místo. Nevolte místo při rušné ulici nebo v parku, kde lidé primárně venčí psy. Dětské hřiště taky není dobrý nápad. Není třeba kočku hned stresovat. Pokud takové místo v okolí Vašeho domu není, raději ji v přepravní bedýnce vyvezte za město a pusťte ji ven na vodítku v lesíku nebo na louce. Než to uděláte, vždy se znovu a znovu přesvědčujte, že postroj je nasazen napevno a vodítko s ním bezpečně spojeno.
Nepředstavujte si, že kočka vás bude následovat jako pes. Situace bude přesně opačná - vy půjdete za kočkou. Počítejte s tím, že se budete hodně zastavovat. Kočičku zaujme neviditelná myš u kraje cesty, rázem si usmyslí, že by si měla odpočinout na prosluněné trávě a vzápětí se rozběhne ke stromu opodál. Na vás je následovat ji a držet volně (ale pevně) v ruce vodítko. Procházka s kočkou je spíše relaxační, než pohybově aktivní záležitostí.
Troufnete-li si na rušnější provoz, buďte velmi obezřetní. Rozjařený pes, dítě nebo řvoucí automobil může kočku tak vyděsit, že už ji nikdy neuvidíte. To je samozřejmě možná trochu příliš katastrofický scénář, ale nikoli nereálný. Podle plachosti vaší kočky a reakcí na nenadálé podněty musíte sami zhodnotit, nakolik riskantní taková procházka bude. Některé kočky se nezaleknou ani psa a samy vyrážejí do útoku. Každopádně doporučuji, spatříte-li blížícího se psa, kočku zvednout do náruče a majitele pro jistotu požádat, aby si pejska uvázal na vodítko.
Uvidíte, že společné procházky s vaším mazlíčkem budou nejen příjemným povyražením pro něj samotného, ale i pro vás.
Autorka: Lenka Pazderová
__________________________________________________
Jak naučit kotě na škrabadlo
Zažité návyky kočky
Některá koťata tohle ani učit nemusíte. Jsou už naučená od kočky nebo od původního chovatele. Pokud si tedy chcete kotě domů přinést, mělo by být škrabadlo již zakoupené. Pokud si berete třeba již dospělou kočku z útulku nebo z venku, ani tady není pozdě. Kočky jsou velmi chápavé, a pokud se jim budete věnovat, celkem rychle se spoustu věcí naučí. Kočky navíc velmi rády šplhají, proto jim bude taková hračka i hodně vyhovovat.
Typy škrabadel pro kočky
Na našem trhu je velký výběr škrabadel. Můžete se tedy zařídit nejen podle potřeb vašeho miláčka, ale také podle toho, jak velký prostor je v domácnosti k dispozici.
Je nutné mít na paměti, že kočky škrábou nejraději ve stoje. Je tedy nutné myslet i na velikost kočky, která může v některých případech být docela značná.
Můžete zakoupit škrabadlo pouze na škrábání, čili velmi jednoduchý typ, nebo takové, na kterém může kočka i odpočívat. Kočka milují výšky, proto bude vděčná za škrabadlo spíše vyšší, ze kterého bude mít dobrý přehled.
Poslední dobou jsou velmi moderní škrabací stromy, které v bytě působí navíc i dekorativně. I tady je velký výběr a firmy, které takové stromy nabízejí, jsou dokonce schopné se řídit přímo vašimi potřebami.
Jak si vyrobit škrabadlo pro kočku doma
Přestože je pro většinu chovatelů lehčí škrabadlo přímo zakoupit v obchodě, lze si ho i vyrobit doma. Fantazii se meze v tomto případě nekladou. Škrabadlo můžete vyrobit nejen podle předlohy, kterou naleznete například na internetu, ale také podle vlastního rozhodnutí. Potřeba je zde hlavně šikovnost a nutnost myslet na bezpečí kočky. Vyčnívající šrouby nebo hřebíky by mohly kočku ošklivě poranit.
Trpělivost růže přináší
Pokud máte doma škrabadlo a kočka si přesto škrábe drápky o nábytek, okamžitě ji okřikněte. Je nutné k zákazům používat vždy stejné slovo. Například ne nebo nesmíš.
Škrabadlo můžete postříkat buď kozlíkem lékařským, který kočkám velmi voní a láká je. Nebo šantou kočičí, která je k dostání i ve spreji.
Uvidíte-li, jak si vaše kočka zrovna škrábe drápky o nábytek, vezměte ji a přiložte tlapky ke škrabadlu. To je také způsob, jak rychle pochopí, že drápky se škrábou pouze zde. Kočku za prohřešky nemlaťte, násilím stejně nic neurychlíte, naopak. Kočka se bude pak bát škrábat drápky kdekoliv.
Myslete také na to, že i když si kočka pravidelně drápky škrábe, je nutná kontrola. Pokud zjistíte, že jsou drápky dlouhé, je nutné je čas od času zastřihávat. Dlouhé drápky jí totiž způsobují nepříjemnosti někdy dokonce bolesti.
Autorka: Naďa Kučerová
__________________________________________________
Lovení
Metoda pokusu a omylu je jediný způsob, jak se kočka může naučit dobře lovit. Musí zkoušet lovit pořád a pořád dokolečka, dokud nebude úspěšná. Nejlepším učitelem, který učí koťata jak správně lovit, je sama jejich matka. Pokud matku nemají, ať už z jakéhokoliv důvodu, další jako učitel přichází v úvahu starší a tedy zkušenější kočka. Pokud koťata budou mít dobrého učitele, stanou se později i z nich dobří učitelé.
Technika lovu koček
Techniku lovu zdědily kočky od pralesních předků, kteří využívali více lov než hon. Kočka nejprve pomocí svých smyslů zaregistruje kořist a zbystří. Pomalu, ale opatrně se k ní přibližuje, aby ji nevyplašila. Využívá při tom všechno možné krytí, které se naskytne. Pro překonání otevřeného prostoru se přikrčí k zemi a rychlým a však tichým krokem se proplíží dál. Tímto způsobem se dostane až do posledního úkrytu, který je kořisti nejblíže. Kočka pozoruje upřeně kořist a číhá, náhle podnikne výpad. Výpad znamená, že jako raketa vystřelí z úkrytu, když je dostatečně blízko a skokem přepadne kořist. Přední nohy přitisknou kořist k zemi a zadní mezitím ukotví tělo k zemi.
Usmrcení kořisti
Smrtelné kousnutí kočky domácí i jiných kočkovitých šelem je velmi přesné. Smrtelné kousnutí je vedeno do vazu, kde poruší krční obratle kořisti.
Jak zacházet s kočkou lovcem
Kočka, která uloví kořist, donese kořist před práh do domu nebo ke své misce či přímo k vašim nohám a to proto, že chce pyšně ukázat, co ulovila a že byla v lovu úspěšná. Nikdy ji nehubujte, protože od kočky je to projev náklonnosti. Kočky, které se naučí lovit ptáky, by mohly způsobit na vaší zahradě obrovskou spoušť, a proto umístěte krmítka na vaší zahradě vysoko do volného prostoru. Dobrým způsobem, jak vyplašit ptáky, je dát kočce na obojek zvoneček.
Kočka domácí může lovit i mouchy nebo si vydrápnout ryby z mělkého rybníka.
Učení lovu
Kočičí matka nebo jiná kočka, tedy učitel, učí koťata lovit v několika lekcích. V první lekci přinese již zabitou kořist a sní ji před zraky koťat. V druhé lekci přinese zabitou kořist a nechá koťata, aby ji snědli. V třetí lekci kočka „učitel" přinese koťatům živou kořist a nechá je, aby si ji sami ulovili. Nepomáhá jim, pouze když kořist uniká pryč, chytí ji a vrátí koťatům, aby to zkusila znovu. Další poslední lekcí je, že se koťata o kořist perou, což zvyšuje jejich nadšení a vzrušení. To je poprvé, kdy kořist zabijí. Pokud se kočky nenaučí lovit v kotěcím věku, je možné, že se lovit nenaučí už nikdy.
Domácí kočka se vrhá na vše malé živé a tím nemusí být jenom ptáčci a myši, ale i křečci nebo malá morčata. Dobrého a spolehlivého lovce myší dělají z kočky dědičné dispozice. Tyto dispozice nejsou samozřejmostí. Povídání o tom, že najedená, vykastrovaná nebo tlustá kočka nebude lovit, je fáma, která ale přetrvává dodnes.
Kočka loví podle svého pudu a to hlavně pro potěšení z lovu. Na rozdíl od divokých kočkovitých šelem, které loví pouze tehdy, když mají hlad nebo potřebují nakrmit mláďata.
Autorka: Jana Šťastná
__________________________________________________
Když kočky koušou..
Přinesete si domů kouzelné koťátko, které se vám vejde do dlaně, je měkoučké, s modrýma očima a netušíte, že jste si domů přinesli ďábla. Místo mazlení a láskyplného pohlazení vás čeká rozlícený malý kočičí spratek, který vás v momentě poškrábe, pokouše a navíc ještě uteče, když si ho chcete pochovat. Tak čekáte, až si zvykne, nosíte mu lahůdky, stelete ty nejměkčí pelíšky, s láskou po něm uklízíte a je to čím dál horší. Jste pokousaní, vypadáte jako kdybyste prodírali ostružiním a taky trochu nevyspalí, protože váš kočičí mazánek má nejvíc energie v noci. A tak vyrazíte na zkušenou k lékaři, k přátelům, zkrátka vyzkoušíte všechno možné, protože se potřebujete taky někdy vyspat. Vyloučíte všechny obavy o zdraví svého miláčka a nakonec skončíte tím, že večer kapátkem kapete do tlamičky koťátku odvar z meduňky, aby se trochu unavilo. Když konečně usne, je tak roztomilé, že mu všechno odpustíte.
Musíte se zkrátka smířit s tím, že některé kočky jsou nevycválané a zdivočelé. To vám samozřejmě jejich původní majitel nikdy neřekne, v jeho podání jsou to přítulná mazlivá domácí zvířátka. A tak si musíte své kousající spratky vychovat tak, aby vás vítali, nechali se hladit a nikdy si nedovolili vás pokousat.
Snadno se to radí, ale hůř provádí. Použijte svého silného hlasu, trochu ho vytahejte za kůži na krku nebo ho prostě plácněte přes čenich. Tyto výchovné prostředky používá i kočičí máma, když už má svého rozjíveného potomka dost. Ostatně vždycky můžete odejít.
Máte samozřejmě strach, jestli vašeho miláčka nebolí zuby nebo bříško, protože mu stejně přes všechna varování veterináře sem tam něco podstrčíte a rozhodně to nepatří do zdravé kočičí výživy. Při tom jejich kousání a škrábání snadno zjistíte, že mu vaše prsty nevoní, jestliže jsou cítit po citrónu, pomeranči nebo mýdle. Zkrátka nějakou cestu na jeho zlozvyk vždycky určitě najdete.
Někdy ovšem nastanou kritické situace, jako např. návštěva, která se rozněžňuje nad vaší kočičkou a ta ji v zápětí pokouše a poškrábe. Marně se omlouváte, že to ještě nikdy neudělala, a že vůbec nechápete, co ji to popadlo. Také návštěva u veterináře je kámen úrazu. Protože zatímco ostatní zvířátka způsobně sedí na klíně svých majitelů a nechají se hladit, vaše bestie v kočičí kleci ječí a skáče jako zběsilá, co jste si to dovolili. Zbytek dne s vámi pak už vůbec nemluví.
Ale vy vydržíte, všechny napáchané škody na majetku napravíte, pozorujete jak roste, sílí, jak věkem moudří a víte, že je pro vás jen ta jedna jediná na světě a že bez ní by to vůbec nebylo ono. Přetrpíte kočičí pubertu a najednou zjistíte, že se vám ta vaše láska vrací, že se s vámi mazlí, že se jí líbí, když ji hladíte a dokonce na vaše pohlazení čeká či si ho přímo vynucuje. A jste ztraceni v kočičím světě, aniž byste tušili, že jste se v něm ztratili už dávno, totiž hned, když jste si to malé bezbranné koťátko přinesli domů.
__________________________________________________
Když kočka trucuje..
Někdo by mohl říci, že kočka je jen zvíře a podobné city, které cítí člověk, ona nikdy cítit nemůže. Vše je ale naopak, kočka je velmi temperamentní stvoření, má své potřeby a pocity, stejně jako člověk. Trucování, žárlivost, nic takového jí není cizí.
Pokud jste se náhodou dopustili něčeho, co kočka jen těžko překousne, snadno se potom setkáte s tím, že se schoulí do ústraní. Kočka poté dokáže být doslova
neúprosná. Často jí ani nestojíme za pohled, silně námi opovrhuje a dlouho se
nás straní. Kočka může trucovat z různých důvodů.
Možná se nám jen nevědomky podařilo ji přehlédnout, když nás prosila o pamlsek nebo o něžné pohlazení. Někdy stačí jen úplná drobnost a kočka má hned po náladě. Není potom vůbec jednoduché zvolit správné diplomatické chování, abyste pošramocené vztahy dokázali co nejrychleji zase urovnat zpět. Jak se tedy trucující kočka vlastně chová?
Začne odmítat dokonce i vše, co jí bylo milé, líbezné pamlsky, chutnýpokrm. Mohou to být i její nejoblíbenější hračky, vlídné slovo, kterým se jí snažíte přiklonit zpět na vaši stranu. Pokus o jemné pohlazení zůstává často jen pokusem, protože trucující chundeláč odchází od Vás pryč, zaujmout jiné místo, co nejdále od Vás. Kočky dokážou být velmi kruté, když trucují.
Každým pohledem Vám ukazují známky silného protestu.
Příčinou silného trucování může být žárlivost a to nejčastěji při pořízení ještě jedné kočky do domácnosti.
Nejčastěji a nejvíce kočka žárlí v případě, že ji už máte nějaký čas doma a ona Vám jasně dává najevo, že je pánem domácnosti. Pokud si myslíte, že jí pořídíte jen dalšího kamaráda, můžete se mýlit. Další kočka se může stát jejím velkým nepřítelem. Pokud je kočka do té doby zvyklá být mazlíčkem celé rodiny, pak většinou není zvyklá s nikým jiným se dělit o pohlazení, společné prostory a jídlo. Pokud byste si další kočku pořídili, mohla by nastat situace, že by kočka začala neuvěřitelně žárlit a trucovat. Je to pochopitelné. Do té doby byla ona ten jediný mazlíček a najednou by se vše změnilo. V tomto případě je lepší další kočku vůbec nepořizovat. Nakonec by mohly trpět obě.
Když už kočička začne trucovat, není vůbec jednoduché obměkčit zpět její srdíčko. Na vše musíme jít velmi diplomaticky a s taktikou. Pokud bychom si jí nevšímali a nechali ji trucovat dlouho o samotě, mohli bychom si pošramotit náš společný vztah. Musíme počítat s tím, že se nám ji nepodaří obměkčit během několika minut, ale že je to poněkud delší proces. Proto se musíme snažit být co nejvíce shovívaví, nejprve zkoušet na ni jen mluvit, vyzývat ji ke hrám. Zpočátku kočičí reakce nemusí být přívětivá, ale i ten nejurážlivější mazlík se k nám zase vrátí do náruče, když zjistí, že nám může důvěřovat a máme ho z celého srdce rádi.
